Zlatá kniha komunikace, 7. vydání

Nelze nekomunikovat. Výměna informací s okolím, tj. komunikace,

je přesně to, co odlišuje živé organizmy od neživých. U tvora homo

sapiens je pak na

nejsložitější úrovni.Mezi žádnými jinými tvory neplatí to, co platí

u člověka. A sice: Rozdíl mezi dobře komunikujícím a špatně

komunikujícím, rozdíl v životní úrovni,

pohodě, míře rozvoje osobnosti, v celkové kvalitě života je

obrovský. V žádném jiném oboru kromě oboru komunikace neplatí tak

ostře toto pravidlo:

Znalec oboru, profík, má velkou a univerzální výhodu před

neznalcem, amatérem.

Znalost komunikace posiluje, podtrhuje, znásobuje všechno ostatní,

co znáte. Veškerou vaši odbornou kvalifikaci, vzdělání, lidské

kvality. Neznalost

komunikačních dovedností, amatérismus v komunikaci tohle všechno

znehodnocuje; decimuje výsledek vašeho mnohaletého úsilí ve školách

všech

stupňů i v následných odborných kurzech.

Kdybyste stáli v odborném knihkupectví před širokými a vysokými

policemi s manažerskou literaturou, kdyby vám nějaký kouzelný

dědeček dal deset let

času, kdybyste si všechny ty knihy koupili a prostudovali, kdybyste

pak to nastudované oprostili od balastu a setřídili - máte zhruba

jádro Zlaté knihy

komunikace.Aby však nedošlo k omylu: Zlatá kniha komunikace, i když

stojí na ramenou mnoha předchůdců (které poctivě uvádí v seznamu

literatury) , se rozhodně

nedá nazvat kompilátem. Už její styl je netypicky jedinečný -

strhující, čtivý, připomínající poutavou beletrii.

Světovým unikátem pak je kapitola této knihy pojednávající o

psychovzorcích (r). Psychovzorce (r) jsou jednou z mála oblastí

aplikované vědy, kde jsme

předběhli zbytek světa o celou generaci. Šesté vydání Zlaté knihy

komunikace obsahuje pojednání o multimetodách a unimetodě, které

systém psychovzorců zastřešují.