Revolver Revue 112

Publikujeme pokračování cyklu, který na stránkách RR zpřístupňuje texty a dokumenty související s činností aktivisty a myslitele, psychologa, překladatele, editora a publicisty Jiřího Němce (1932-2001) - tentokrát se týkají jeho zájmu o film (Fellini, Bunuel, Bresson ad.), Franze Kafku, spolupráce s bratrancem Janem a jejich chystané filmové adaptace Proměny; ze scénáře k ní otiskujeme úryvek. Autor a editor cyklu Robert Krumphanzl sleduje ovšem i obecnější témata, vycházející z "poněkud jiného výkladu kulturního dění v totalitním režimu", totiž z "takového úhlu historického pohledu, který není závislý například na periodizaci skrze střídající se politické ,oblevy‘ a ,utuhování‘, nýbrž bere jako určující samotný kulturní život odehrávající se i pod ledovou krustou, která je chvílemi tenčí a jindy tlustší nebo do níž se - držíme-li se tohoto obrazu - daří tu a tam vysekat díru. Nemá-li být literární historie v první řadě historií z perspektivy ledu, musí uplatňovat pohled z obrácené perspektivy, totiž z úběžníku života, a vrstvu jej pokrývající pojímat nikoli jako výchozí, ale jenom jako proměnnou, nepůvodní veličinu." Lze konstatovat, že otázka úhlu pohledu a skutečné váhy takových faktorů, jako je například "politický rámec (ať už pojatý jakkoli sofistikovaně) a kvantitativní měřítka typu počet vydaných knih, recenzí, ocenění apod.", se samozřejmě netýká jen přístupu k minulosti. Básně v tomto čísle pocházejí od dvou žen: Svatavy Aubrechtové a Hany Kosákové. Michal Janata je autorem rozsáhlého "deníku, který jim není", s názvem Mr(a)zí, zveřejňujeme ukázku. Marek Vajchr připravuje po díle Jména příběhu další knihu na pomezí historické eseje a beletrie, tentokrát je věnována zrodu blanické legendy, pojednává o některých neprávem opomíjených osobnostech a událostech z počátků českého národního obrození a má titul Neviditelný rytíř - i z té otiskujeme úryvek. Robert Krumphanzl do čísla nepřispěl jen rozsáhlým blokem o Jiřím Němcovi, ale také portrétem Vladimíra Neuwirtha (1921-1998), jiné mimořádné, byť do značné míry skryté osobnosti české kultury druhé poloviny 20. století, od jejíž smrti uplynulo na jaře dvacet let. Poslední částí se uzavírá příběh parašutisty Karla Čurdy v podání Miloše Doležala. Miroslav Petříček slovem provází cyklus maleb Martina Velíška Červená Karkulka. Práce na papíře Jakuba Eliáše uvádí Jiří Mach. Rozhovor, který s Michalem Kadlečkem o jeho nových malbách vedl Ondřej Přibyl, nese název Od nejžhavějších míst v pekle ke Calverovi. V cyklu Ateliéry je příblíženo pracoviště Petra Stibrala, Petr Babák představuje Dávida Lipkoviče a výtvarná díla pro cyklus Sedm vybral a komentuje Karel Haloun. Jan Petránek připravil další část ze série příspěvků o proměnách uměleckého řemesla v současné hinduistické společnosti: "Především je ale tento text příběhem hrnčíře Džamny Lál Kumhára z jihorádžasthánské vesnice Mólély, jediného místa v celé Indii, kde tato ojedinělá tvorba vznikla a dosud existuje. Chtěl bych zvýraznit slovo dosud, protože s odchodem generace Džamny Lál umění mólélského muratu patrně zanikne." Couleur je jako vždy věnován refexi kulturního a společenského dění. Číslo uzavírá reportáž z letošního předání Ceny RR. Samostatně neprodejnou přílohou je další Jedna věta, jejímž autorem je tentokrát Michal Cihlář.