Moderní dějiny 27/2 2019

Druhé číslo časopisu Moderní dějiny v roce 2019 zahajuje studie Petr Popelka, Rolník nové doby. Hospodářské spolky a jejich role v hospodářské a společenské modernizaci moravského venkova, která pojednává o hospodářské a společenské emancipaci rolníků jako profesně a sociálně vyhraněné části sociální struktury Moravy. Následující studie Jan Koumar, Emanuel Collalto e San Salvatore. Tři pohledy na život "posledního muže starého režimu v Rakousku", na životních osudech jedné šlechtické rodiny osvětluje měnící se postavení aristokracie v dynamickém procesu modernizace společnosti habsburské říše. Další studie Jan Jiráň, Český skauting a český národ v letech 1912-1922 osvětluje širší společenský význam skautského hnutí v českých zemích pro vznik samostatného československé státu. Potom studie Lubomír Novotný, Bez Czernina bychom Republiku neměli.(Hrabě Ottokar von Czernin v letech 1916-1918 pojednává o strategii zahraniční politiky Rakousko-Uherska na sklonku první světové války. Navazující studie Wilhelm Brauneder, Deutschösterech 1918: Die Gründung der Republik und Ihre Ausrufung objasňuje tradice vzniku moderního a demokratického Rakouska. Příští studie Lenka Hrdinová, Pozemková reforma jako "spravedlivé" vypořádání se s aristokracií v Československu pohledem soudobých pramenů se věnuje problematice převratných změn ve vlastnictví zemědělské půdy a lesů v meziválečném Československu. Další studie Jindřich Dejmek, Problematika Afriky na mírové konferenci v Paříži v roce 1919 a vznik mandátního systému Společnosti národů. (Přehled základních problémů analyzuje počátky dlouhého a složitého procesu "dekolonizace". Následuje studie Noemi Sáričková, Problematika otcovství v česky psaných učebnicích meziválečného Československa, která se zabývá prezentaci normativního ideálu otcovství v porovnání s tradičním ideálem mateřství. Příští studie Martin Pelc, Počátky sázkových kanceláří v Československu v letech 1934-1936 osvětluje velice zajímavou a dosud opomíjenou problematiku "sázení a hazardu" ve střední Evropě. Potom studie Jaroslav Kadlec, Antisemitská publicistika Romana Dmowskéhé ve 30. letech 20. století pojednává o tematice antisemitismu v literárních dílech a publicistice významného ideologa polského nacionalismu. Následná studie Viktor Janák, Politická agitace strany Františka Mikuláše Mlčocha v Protektorátu Čechy a Morava 1939-1945 popisuje činnost "Národně socialistické české dělnické a rolnické strany" ve složitém období německé okupace za druhé světové války. Potom studie Josef Tomeš, Půlstoletí v české politice. Život, činnost a odkaz Jóži Davida podává politickou biografii významného politika a novináře národně sociální strany. Závěrečná studie Marie Dokoupilová - Tomáš Jelínek, Zkáza starého židovského hřbitova v Prostějově na základě případu jednoho konkrétního hřbitova se snaží osvětlit složité vyrovnávání se s následky antisemitismu a holokaustu v moderních dějinách českých zemí. V oddílu Materiály je zařazena studie Václav Velčovský, Paměti Josefa Klimenta jako historický pramen, která analyzuje jeden z významných pramenů pro období německé okupace českých zemí a protektorátu za druhé světové války. Číslo tradičně uzavírají informační oddíly Kronika a Recenze.