Lunetové okno

Lunetové okno, nová sbírka z pera básníka, prozaika a výtvarníka Pavla Rejchrta (nar. 1942), má převážně retrospektivní charakter: zahrnuje v prvé řadě autorovy texty napsané již v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého věku, v tehdejší společenské situaci nikde nepublikované, pouze recitované při různých příležitostech.

Nepočetné veřejnosti byly dané texty tenkrát předkládány jako verše samizdatové, běžně nedostupné. Z dnešního odstupu se tyto básně ocitají v estetickém sousedství tehdejší poetické produkce Ivana Diviše nebo Zdeňka Rotrekla, zároveň ale vyznívají rovněž jako vyznání nebo jako výzva. Z tohoto pohledu zde Rejchrt promlouvá jako tvůrčí hlasatel morálního nepokoje a bytostné náboženské víry.

Sbírka Lunetové okno je i důkazem nadčasového poselství autorova básnického usilování o pojmenování toho, co rezonuje v lidských duších.