Bílý pramen

Ašsko. Kraj na samém západě republiky, kdysi blyštivý drahokam bývalých Sudet, kde kvetl textilní průmysl a obchod. Městečka plná krámků, restaurací a kaváren. Příběh doby, kdy se vše začalo tříštit, začíná roce 1915 a končí odsunem. Politické pozadí však v této knize nehraje hlavní roli. Protagonistkou je Hedvika. Dívka, která se odmalička potýká s jistým pocitem nedostatečnosti, s puzením, které ji některé věci nutí dělat, v jiných jí naopak zabraňuje. Vehementně se snaží od Wernersreuthu, dnešního Vernéřova, odpoutat, ačkoli je s ním z různých důvodů trvale svázána. Prožívání Hedviky je lhostejné i zaujaté, vzpurné i pokorné. Pocity odcizení i lásky, takové, jakou známe z milostných románů, ale podávané bez příkras. Kniha Bílý pramen je autorčiným holdem městu Aši, po kterém dnes neštěkne ani pes. Pořád zde nacházíme pozůstatky minulosti. Rozpadlé zdi domů, sklepy, studny. Je to krajina tajemná, kde si daň za historický vývoj vybrala příroda. Přesto ho ve své fantazii autorka vidí jako město bohaté a krásné, s obrovským potenciálem. Proto o něm píše, proto zde žije.