Analýza nekonečně malého za účelem chápání křivek

Jde o druhé české opravené a doplněné vydání první světové učebnice diferenciálního počtu. Neslouží proto současným studentům či učitelům pro výuku. Je určena těm, kteří se zajímají o historii diferenciálního počtu jako doklad o počátcích kalkulu.

Skutečným autorem nebyl markýz L'Hôpital, ale jeden z příslušníků dynastie Bernoulli, což se potvrdilo, myslím, roku 1922.

Kniha je rozdělena do deseti částí, které jsem nazval oddíly:

1 oddíl, ve kterém jsou zavedena pravidla tohoto výpočtu

2 oddíl. Použití diferenciálního počtu k nalezení tečen ke křivým čarám všech druhů

3 oddíl. Použití diferenciálního počtu k nalezení největších a nejmenších ordinát, ke který se přivádějí otázky DE MAXIMIS ET DE MINIMIS

4 oddíl. Použití diferenciálního počtu k nalezení inflexních bodů a bodů vratu

5 oddíl Použití diferenciálního počtu k nalezení evolut

6 oddíl Použití diferenciálního počtu k nalezení kaustik odrazu

7 oddíl Použití diferenciálního počtu nalezení kaustik lomu

8 oddíl Použtí diferenciálního počtu k určení křivek, dotýkajících se nekonečného počtu polohou daných přímých nebo křivých čar

9 oddíl Řešení některých úloh spojených s výše uvedeným metodami

10 Oddíl Nový způsob využití diferenciálního počtu pro geometrické křivky, ze kterých se odvodí metoda p. Descarta a Hudde

V knize je samozřejmě také uvedeno L'Hôpitalovo pravidlo v oddílu 9, toto pravidlo ve skutečnosti ovšem odhalil skutečný autor učebnice, tedy výše zmíněný Bernoulli

Ke druhému vydání je připojen český překlad textu Johanna I. Bernoulliho „Přednášky o kalkulu diferenciálů“, který sloužil lHospitalovi jako skutečná předloha jeho učebnice.